Vánoce v různých koutech světa

9. prosince 2015 v 0:24 | Týna |  Zajímavosti
Ahoj,
asi nikdo z nás si nemohl nevšimnout, že se Vánoce blíží až neskutečnou rychlostí. Vánoční výzdoba domů, pečení perníčků, zpíváni koled, to všechno a mnohem víc patří k Vánocům. My si bez toho Vánoce nedovedeme představit, ale je to tak všude nebo to mají jiné země jinak? Pojďme se kouknout, jak se slaví Vánoce v různých koutech světa. Usmívající se

USA

Američané na Štědrý den chodí normálně do práce, tedy alespoň na půl dne. Večer si celá rodina obleče něco pohodlného a zasednou k večeři. Tradičním pokrmem je krocan se šunkou, mořské plody nebo prostě jen pizza. Nikde nesmí chybět americký jablečný koláč (páj). Před spaním děti zanechají na stole Santovi sušenky, sklenici mléka a dopis, ve kterém mají napsaná svá tajná přání. Na dobrou noc jim rodiče čtou z knížky "The Night Before Christmas"(Předvánoční noc).
Vánoce slaví hlavně 25. prosince, kdy je státní svátek. Celý den se odpočívá, nevštěvují příbuzní a známí, popíjí se horká čokoláda, punč nebo vaječný koňak, někdy se podává i cukroví. Ráno se rozdávají dárky, které přes noc přivezl Santa Claus na saních, do kterých je zapřaženo osm Santových sobů. Nejsou to ale jen tak nějací sobi. Každý sob má totiž své jméno: Dasher, Dancer, Prancer, Vixen, Comet, Cupid, Donner, Blitzen. Podle moderní verze je sobů devět, ten poslední se jmenuje Rudolph, vede celé spřežení a nos má červený jako žárovku. Dárky vyrobili Santovi pomocníci, skřítci na severním pólu.
26. prosince už musí každý normální Američan do práce. Obchody bývají nacpané lidmi, kteří přišli vyměnit nebo vrátit dárky, které dostali. Každý horečně nakupuje, protože je první den povánočních slev.

Irsko

V mnoha oknech irských domácností svítí spousta svíček a rozmanitých zelených dekorací. Dle starých pověr svítí svíčky celou Štědrou noc a dávají kousek tepla chudým kolemjdoucím. Rozsvícené svíčky by měly připomenout, že v domě žije katolická rodina a všichni přátelé jsou vítání k společné oslavě Vánoc. Zároveň měly být rozsvícené svíčky také pozvánkou pro kněze a jeho modlitbu. Kněz byl zván na večeři a ke strávení společného večera s rodinou. Po večeři přinese hospodyně na stůl chléb a čerstvé mléko a nechají se otevřené vchodové dveře na znamení, že pohostinství rodiny a naděje, že právě jejich dům navštíví sv. Josef se sv. Marií a s malým Ježíškem. Vánoční scéna (betlém) nesmí chybět v žádném domě. Pro Iry jsou Vánoce obdobím velikých náboženských a duchovních oslav.

Německo

Vánoce v Německu jsou velmi podobné těm našim. Děti navštěvuje tzv. Weihnachtsman (vánoční muž). Němci si ho předtsavují jako staršího pána se zrzavými vousy a vlasy a pláštěm s kapucí, v jedné ruce držící malinký nazdobený stromeček a v druhé velký pytel s dárky. Místo betlémů Němci staví pyramidy, které obsahují stejné postavičky jako náš betlém. Úplně dole jsou svíčky, jejichž teplo stoupá vzhůru a roztáčí velkou vrtuli v horní čísti pyramidy. Do vánoční kuchyně patří zejména pečená štika, candát na roštu, plněný kapr a podobně. S oblibou se podává konšelská mísa která se skládá z kousků vepřové pečeně, kachny, husy,krůty, uzeného masa a ze smetanových klobas. Nechybí zde ani jablečný závin a ovocný salát s likérem, který je podáván na závěr večeře. Místo klasických vánoček se v Německu pečou vánoční štoly. A nechybí ani cukroví. Nejčastěji se však dělá vaječné cukroví známé také jako marcipánové cukroví.

Itálie

Čas Vánoc zde začíná osm dní před 25. prosincem a končí na svátek Tří Králů. Ět+drý večer se slaví jen schůzkou s přáteli. Děti dostávají dárky až na první svátek vánoční ráno. Na stolech většinou nechybí krosan ani ryba. Čím dál častěji Italové podívají těstoviny, např. s mořskými plody. Oproti českým vánocům jsou ty italské odbyté, protože Italové nepečou cukroví. Půlnoční mše je stejná. Pod stromečkem najdou děti téměř vždy i malé jesličky.

Maďarsko

Vánoce jsou v Maďarsku nejvýznamějším svátkem roku. Dárky se rozdávají ještě před štědrovečerní večeří, která bývá bohatá a začíná hned po setmění nebo východem první hvězdy, kdy se rodina postaví ke stolu a pomodlí.

Rusko

Štědrý den je v Rusku obyčejným pracovním dnem. Pravoslavné Vánoce totiž připadají až na 6. a 7. ledna. Původně byly spojeny s velkým množstvím lidových zvyků. Po zákazu Vánoc v roce 1918 však zvyky upadly v zapomnění a nyní většina Rusů místo nich slaví Nový rok s jolkou a dárky od dědy Mráze. Děda Mráz používá saně, cestuje až ze vzdálené Čukotky a doprovází ho Sněhurka v bílém kožíšku ušitém z hranostajů.

Austrálie

Místo lyžování a koulování si zde děti užívají letních prázdnin, které s oblibou tráví na pobřeží oceánu i s celou svojí rodinou. Stromeček mají buď umělý, nebo zasazený v květináči. Zvyky přebrali většinou z Británie. Dárky zde nosí rovněž Otec Vánoc, ale poslední léta si na oblibě získává i jeho americký rival Santa Claus. V noci z 24. na 25. prosince přichází do domů a vkládá dětem dárky do punčoch na krbu, či do povlaků na polštář zavěšeném v rohu postele. Vánoční výzdoba je střídmá, používají se především slaměné ozdoby, větvičky ze stromů, jmelí a samozřejmě vánoční stromeček. Tradiční večeře se přemístily z domovů na terasy, zahrady, nejsou neobvyklé ani v parku, či na pláži. Je to příležitost setkat se s přáteli a příbuzný, uvědomit si přátelství, lásku a předat si dárky.Vánoční menu může sestávat z mořských plodů, krocana, kachny, kuřete, těstovin, druhově velice pestrých salátu a zmrzliny.
 

Top 10: Říjen

30. října 2015 v 17:06 | Týna |  Hudba
Po dlouhé, velmi dlouhé době jsem si zase našla malinkou chviličku, abych mohla zasednout k blogu a aspoň něco málo sem dát. Takže tady je aspoň mých deset říjnových písniček:

  1. Petr Šťastný - Miluju tě
  2. Street69 - Divnej pár
  3. New Element - Svědomí
  4. New Element - Sdílení
  5. New Element - S kým se mi ztrácíš
  6. Like it - Do písku
  7. Like it - Love story
  8. Gamba - Bola si pre mňa všetkým
  9. LEvo - Iba príbeh
  10. Gamba - Si

Čas říct sbohem

30. října 2015 v 16:55 | Týna |  Téma týdne
Čas říct sbohem. Těchto časů už jsem zažila tolik, ale nikdy jsem sbohem říct nedokázala. Asi je to doba, kdy bychom měli uzavřít jednu kapitolu života a bez stálého ohlížení se do minulosti začít žít novou. I já bych tu svou kapitolu měla ukončit a jít dál, ale já to prostě nikdy nedokážu. Ubližuju tím mému okolí, ale nejvíce tím trpím já. Hodiny bezmyšlenkovitého sezení, poslouchání písniček, které jako by mi mluvily ze srdce a hlavně stovky probrečených nocí. Pro člověka, který snad ani neví, jak se jmenuju. A ikdyby to věděl, jsem mu úplně ukradená. Ačkoli už mám nejvyšší čas říct sbohem, dopředu už vím, že to opět nezvládnu. Vlastně si ani nedokážu představit život, že bych se ráno vzbudila a večer usínala bez vzpomínky na něj. Někdy je prostě čas říct sbohem úplně k ničemu.
 


Pegas

3. září 2015 v 8:00 | Týna |  Ostatní
Tohle jsem teda nevymyslela, ale někde jsem to četla. Je to motivující a i já jsem si uvědomila, že na tom asi něco bude...

Znám jeden příběh o pegasovi, který jako hříbě trávil všechen čas s ostatními a obyčejnými koňmi. Věděl, že je v něčem výjímečný. Celé dny se s ostatními pásl na louce a celé dny mu ostatní říkali: "Jsi stejný jako my, nikdy nebudeš tím, kým doopravdy být chceš. Tvým posláním je, aby si celý svůj život obětoval lidem, k ničemu jinému stvořený nejsi!" A tomu mladý pegas věřil. Smířil se s tím, že že musí splnit své poslání a podrobit se lidem. Jednoho dne však uviděl na nebi letět druhého pegase. Hned si řekl: "Kdybych já mohl taky tak létat. Uletěl bych odtud a vznášel se jako on." Druhý pegas ho slyšel a odpověděl mu: "Ale vždyť ty můžeš. Stačí zamávat křídly a poletíš." "Ne, já nemůžu, musím se celé dny pást a podrobit se lidem, to je mé poslání." Co myslíte, vzlétl mladý pegas do oblak a splnil si tak svůj velký sen? To nikdo neví, jen on. Protože každý jsme se s příchodem na svět stali jedinečnými. A každý jsme spisovatelem vlastního života. Proto se nesmíme nechat ovlivnit jinými a žít tak, jak chceme MY! A vzlétnout do oblak...

Rozchod

2. září 2015 v 8:00 | Týna |  Ostatní
Asi nejhorším okamžikem vztahu je rozchod. Lidé se často rozcházejí a utíkají od svých lásek, protože jsou líní investovat, řešit, odpouštět, či bojovat za svůj vztah. Utíkají pak jak zbabělci a ani si neuvědomují, že utíkají často jen sami před sebou, dodávají si kuráž, že jim bude líp a často tomu rádi i pár hodin věří. Jdou to někam zapít s kamarády, předstírají sami před sebou, jak jsou šťastní a jak je jim dobře, plánují si, jak budou chodit cvičit a pracovat na sobě, jak se budou chodit bavit s přáteli a jak se jim uleví od toho druhého a veškeré bolesti zmizí a oni zapomenou. A když pak po báječné noci plné alkoholu a kamarádů probudí, tak zjistí, že mají na prsou tak těžký kámen, až jim to dere slzy do očí, na telefonu nebliká zpráva, v čověku se vše svírá a přitom nedokáže vykřičet: Lásko, vrať se!.... Nikdo nevoní jako on, nikdo nelíbá jako on, nikdo ve vás ty pocity neprobudí jako on, či ona. Před láskou se nedá utéct stejně jako se nedá utéct před smrtí. Žádný kamarád ani ctitel vám partnera a lásku k němu nenahradí, žádné cvičení nakonec ani neproběhne, protože ta ztráta, kterou jste si vybrali jen vy, vás za to zlomí a kdo to nechápe, tak na to časem přijde. Protože člověku, který miluje, to podlomí kolena a zlomí srdce. Člověk by se proto měl pak hodně zamyslet, od koho utekl a zda je připraven o toho člověka opravdu přijít...

Další články


Kam dál