Sen

22. srpna 2015 v 0:00 | Týna |  Básničky
Je to už dávno,
co jsme se potkali.
Teď jako bychom se neznali,
tak proč si sliboval?

Slibovals lásku, věrnost, pochopení,
i já tobě něco slíbila.
Nic z toho však pravda není
a já ti tolik věřila.

Věřila v tvoje oči,
jenž měly barvu oříšku.
Věřila ve tvé vlasy,
jenž měly hebkost kožíšku.

Hlavně ve tvá slova,
která jsi mi šeptal.
Snad myslel jsi to upřímně,
než ses jednou zeptal:
"Promineš mi, když se rozejdeme?"

Mé oči stěží našly Tvoje,
snad ztratila jsem vědomí.
Byly to vteřiny i minuty boje,
Tvé oči byly tak strašně ledový.

Zůstala jsem stát a ani nedýchala,
kde se jen ta zlá slova v tobě vzala.

Řekla jsem jen "To se stává."
v očích jsem však měla zlost.
V tom cítím, jak někdo na mě mává,
vstávej, ujede ti autobus.

Jsem hrozně ráda, že to byl jen se,
nevím, jak bych zvládla,
kdyby byl vyplněn.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama